Nadpřirozená láska

20. června 2014 v 21:50 | Radča
Ahoj,píšu román který zde postupně celý zveřejním! Kapitola první:

Je večer.Sedím v houpacím křesle na verandě chaty a čtu si knížku. Jsem tu sám,klid,pohoda.Venku prší,déšt' bubnuje do střechy.Najednou slyším kroky. Přibližují se a vzdalují. A znovu. Upřímě řečeno,nevím zda tam mám jít. Musím číst povinnou četbu,ale co. Stejně, je to nuda. Číst nějaké knihy staré 1500let,pche. Já chci zažít dobrodružství. Vyšel jsem tedy statečně ven. Je tu někdo? Zeptal jsem se. Nic. Ticho. Odpovídal mi jen déšt'.
V klidu jsem šel celou zahradou. Nebojím se. Paranormální jevy,mě vždycky brali.Najednou jsem za sebou uslyšel kroky. Prudce jsem se otočil. Nikdo,nic. Sakra,tady fakt něco nehraje! Je tu někdo?,ptám se znovu. Najednou jsem uslyšel výkřik. Šel z lesa. Mám tam jít? Přiznávám,měl jsem strach. A docela velký. Obrovský. Nakonec,ale vyhrálo ano. Vyšel jsem pomalými a nejistými kroky. Ušel jsem kousek a najednou jsem uslyšel mňoukat kočku!
Je tu někdo? Začínal jsem se bát. Je tady!,uslyšel jsem dívčí hlas.Cítil jsem husí kůži po celém těle. Uslyšel jsem někoho dýchat. Ahoj,jsem Michal,představil jsem se. Nechci ti ublížit! Najednou se přede mnou začala pomalu objevovat mlžná postava. Duch!,blesklo mi hlavou. Stála tam bledá,ubrečená holka s krásnými dlouhými vlasy. Měla krásné modré oči,jako krásná modrá obloha! Vyndal jsem kapesník. Vem si ho,řekl jsem a kapesník jí podal. Děkuji,odpověděla tichým hlasem,jsem Kiki. Co tu děláš?,zeptal jsem se. Před dvěma lety mě tu jeden chlápek zabil,žačne Kiki tichým a chraplavým hlasem. Chci se pomstít. Nic?,zeptal jsem se zvědavě. Nic,odpověděla sklesle Kiki. Já ho, ale dostanu! A jak se to stalo? Umřela mi babička,začala Kiki. Byla jsem moc smutná. Potřebovala jsem být sama. Šla jsem do lesa a tam byl nějakej divnej chlápek a najednou… Kiki se rozbrečí. Nemusíš to dopovídat,Kiki. Bylo mi jí fakt líto. Taková hezká a milá holka…Pomůžu ti ho najít,řekl jsem odhodlaně. Fakt? Kikiny oči se rozzářily. Jo,pomůžu ti. Musíš mo ho ale popsat,den,čas,místo. Dopadnem ho. Kiki mě radostí obejme….
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 hanká12 hanká12 | 22. října 2014 v 20:34 | Reagovat

Pěkné..

2 Radča Radča | 30. ledna 2015 v 17:32 | Reagovat

:) děkuji

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama